Ověření podezřelého obrázku, videa nebo textu stojí na třech vrstvách: technická metadata souboru, vodoznak tvůrce a reverzní hledání, které ukáže, odkud se obsah vzal. Každá vrstva má slepá místa, smysl má kombinace všech tří.
Metadata: Exif a Content Credentials
Nejrychlejší start je přečtení metadat. Nástroj ExifTool (exiftool.org) je zdarma pro Windows, macOS i Linux a běží z příkazové řádky: stačí napsat exiftool foto.jpg. Vypíše mimo jiné pole Make a Model (jaký přístroj snímek pořídil), DateTimeOriginal (čas expozice) a Software (čím byl soubor upraven).
Praktické čtení výsledku: pokud v poli Software stojí „Adobe Photoshop“, znamená to jen úpravu, ne generování AI. Pokud naopak chybí Make i Model, není to důkaz – sociální sítě metadata běžně mažou při nahrání a řada telefonů je u sdílených fotek odstraní kvůli soukromí.
Spolehlivější než Exif je standard C2PA (Content Credentials), kryptograficky podepsaný manifest, který nese informaci o vzniku a historii úprav. Za ním stojí Adobe, Arm, BBC, Intel, Microsoft a Truepic, dnes ho spravuje Linux Foundation. Manifest ověříte na contentcredentials.org/verify – stačí soubor přetáhnout do stránky. Content Credentials umí přímo zapisovat Leica M11-P (první takový fotoaparát, 2023), později je firmwarem dostaly Sony Alpha 9 III nebo Nikon Z6III. TikTok od května 2024 automaticky označuje videa, která C2PA manifest obsahují. Slabina je zřejmá: screenshot, přeuložení nebo přeformátování manifest zničí a nikdo vás neupozorní, že zmizel.
Vodoznaky: SynthID a Stable Signature
Neviditelné vodoznaky vkládají přímo generátory. Google DeepMind používá SynthID pro obrázky z Imagen a Gemini, od října 2024 je open source i SynthID Text pro texty z jazykových modelů (dostupný v knihovnách Hugging Face). Meta zase vyvinula Stable Signature, který se vtiskuje do výstupu Stable Diffusion.
Zásadní limit: vodoznak se čte jen s klíčem, který má operátor modelu. Univerzální veřejný detektor neexistuje – Google rozjel testovací portál SynthID Detector jen pro vybrané testery. Vodoznaky jsou navíc křehké: ořez, změna rozlišení, přidání filtru nebo průchod kompresí na sociální síti je často smaže. Chybějící vodoznak tedy neznamená lidský původ a přítomný vodoznak zase nic neříká o pravdivosti obsahu.
Reverzní hledání: TinEye, Google Lens a Yandex
Obrázek prožeňte dvakrát – celý a pak ořezaný na charakteristický detail (obličej, budova, výrazný text). TinEye (tineye.com) řadí výsledky od nejstaršího výskytu, takže poznáte, jestli snímek existuje od roku 2012 a nemůže být z roku 2024. Google Lens přes aplikaci Fotky nebo vyhledávání rozpozná místa, objekty a přepíše text v obrázku. Yandex Images je silný u obličejů a portrétů.
Nulový výsledek ale nic nedokazuje: může jít o vzácnou nebo soukromou fotku. Podstatnější je kontext prvního výskytu – jestli snímek pochází z článku zpravodajského webu, nebo ho poprvé publikoval anonymní memový účet.
Forenzní analýza: Forensically a FotoForensics
Nástroj Forensically (29a.ch/photo-forensics) od Jonase Wagnera umí analýzu chybové úrovně (ELA), detekci klonovaných oblastí, šumovou analýzu a čtení JPEG kvantizačních tabulek. FotoForensics (fotoforensics.com) nabízí totéž v prohlížeči včetně Exif.
ELA zvýrazní místa s odlišnou úrovní komprese, tedy typicky vložené nebo retušované části. Není to ale detektor AI: každé přeuložení souboru vytváří falešné artefakty a nástroj spolehlivě rozliší spíš hrubý zásah do fotky než to, jestli snímek vygeneroval difuzní model.
Video a zvuk
U videa se vyplatí sledovat detaily, které se špatně generují: souhru pohybu rtů a zvuku, mrkání, zuby, prsty a šperky, hranice vlasů, konzistenci stínů a odlesků v očích. Ve zvuku chybí „šum místnosti“, dech a přirozené pauzy. Plugin InVID-WeVerify pro Chrome a Firefox (vyvíjený pro fact-checkery, nyní ve správě AFP a Deutsche Welle) umí z videa vytáhnout klíčové snímky, zvětšit detaily, přečíst metadata a rovnou je poslat do reverzního hledání. Deepware Scanner prověří video na známé deepfake modely.
Že video není důkaz, ukázal případ z února 2024: zaměstnanec firmy Arup v Hongkongu převedl v patnácti transakcích v přepočtu přes 25 milionů dolarů poté, co se na videohovoru setkal s deepfake podobou finančního ředitele. Obrana je praktická – požádat protistranu, ať otočí hlavu do profilu nebo zvedne ruku před kamerou, kde je vidět zakrytí obličeje.
AI text: proč detektory nefungují
Detektory AI textu jsou nejslabší článek. OpenAI svůj vlastní klasifikátor v červenci 2023 vypnula s odůvodněním nízké přesnosti – správně označil 26 % AI textu a 9 % lidsky psaného textu chybně označil za AI. Studie Stanfordovy univerzity z roku 2023 ukázala, že testy GPTZero a dalších detektorů označily za AI více než polovinu esejí od nerodilých mluvčích angličtiny. Univerzita Vanderbilt v srpnu 2023 detektor Turnitin AI vypnula kvůli falešným pozitivům.
Statistické vodoznaky v textu (metoda zelených a červených seznamů tokenů) fungují jen s klíčem a smaže je parafráze, překlad nebo zkrácení. Místo detektoru se ptejte na fakta: vymyšlené studie, neexistující zákony, odkazy na zdroje, které nejdou dohledat. Pokud text cituje konkrétní dokument, otevřete si ho.
Postup před sdílením
Praktický sled kroků: 1. Došel obsah od původního zdroje, nebo jde o přeposlaný screenshot? Screenshot nese nula metadat. 2. Reverzní hledání celého snímku i ořezu – TinEye, Google Lens, Yandex. 3. ExifTool na metadata plus ověření na contentcredentials.org/verify. 4. Existuje stejná událost v jiném, nezávislém zdroji? 5. Pokud ani po tom všem nemáte jistotu, nedávejte obsah dál jako fakt – napište, že se původ nepodařilo ověřit. To je koneckonců informace sama o sobě.
Foto: cottonbro studio / Pexels