Galaxy S24 Ultra má 200MP hlavní snímač, iPhone 15 Pro Max 48 MP a Pixel 8 Pro 50 MP. Fotky z nich jsou ve dne srovnatelné a v noci Pixel často vychází lépe než 200megapixelový Samsung. Vysvětlení je fyzikální: množství světla, které dopadne na plochu snímače, určuje šum a dynamický rozsah. Víc pixelů na stejné ploše znamená menší jednotlivý pixel, a tedy méně světla na jeden záznam.
Pixel binning: proč 200 MP neznamená 200megapixelovou fotku
Snímače s vysokým rozlišením ve výchozím stavu nesnímají v plném rozlišení. Samsung ISOCELL HP2 v S24 Ultra sdružuje v základním režimu šestnáct sousedních pixelů do jednoho a výsledná fotka má 12,5 MP s efektivní velikostí pixelu kolem 2,4 µm. Pixel 8 Pro používá u 50MP snímače čtyřnásobný binning a také končí na 12,5 MP; efektivní pixel má přibližně 2,4 µm.
Plné rozlišení má smysl zapínat za jasného dne, když chcete z fotky vyřezávat nebo tisknout velký formát. Ve zhoršeném světle je 12,5MP výstup jednoznačně kvalitnější — méně šumu, věrnější barvy, rychlejší zpracování.
Velikost snímače: údaj, který v e-shopu nenajdete
Klíčový parametr se do marketingových tabulek nevejde. Zapisuje se jako zlomek úhlopříčky: 1/2,55", 1/1,7", 1/1,3" nebo 1". Čím menší jmenovatel, tím větší snímač. Hlavní 1" Sony IMX989 v Xiaomi 13 Ultra nebo LYT-900 v Xiaomi 14 Ultra má zhruba pětinásobnou plochu oproti běžnému 1/2,55" snímači.
Druhý údaj je clona. Hlavní snímače se pohybují mezi f/1,6 a f/1,8 a rozdíl mezi krajními hodnotami je zhruba třetina světla, což se v noci projeví. U širokoúhlého objektivu a teleobjektivu výrobci šetří — bývají výrazně menší (1/2,55" až 1/3,5"), takže noční fotky z nich mají znatelně víc šumu.
Hlavní snímač má standardně zorné pole kolem 24 mm (ekvivalent full frame), širokoúhlý objektiv 12–13 mm a teleobjektiv 3× (zhruba 70 mm) nebo 5× (zhruba 120 mm). Optický zoom delší než 5× nabízí dnes jen několik modelů — Samsung Galaxy S24 Ultra, Pixel 8 Pro a iPhone 15 Pro Max.
U selfie kamery platí totéž v menším měřítku: snímač je typicky 1/3" a menší, takže v šeru pomůže hlavně autofokus a co nejmenší clona. Pevné ohnisko bez autofokusu znamená měkké selfie při horším světle.
Optická stabilizace: lens-shift versus sensor-shift
OIS hýbe buď čočkou (lens-shift), nebo celým snímačem (sensor-shift). Apple nasadil sensor-shift poprvé u iPhonu 12 Pro Max a dnes ho má celá řada 15. Pohyb snímače zvládá větší zdvih než pohyb čočky, takže lépe kompenzuje roztřesení ruky při delších expozicích.
Nejdál zašlo vivo — jeho gimbalová stabilizace posouvá snímač ve více osách a s větším rozsahem, což je znát hlavně u videa a u nočních snímků. U levných modelů se OIS často omezuje jen na hlavní snímač; teleobjektiv a širokoúhlý objektiv ho nemají. Pokud fotíte hodně na zoom, je OIS na teleobjektivu důležitější než vyšší rozlišení.
AI výpočty: pomoc i problém
Většina fotky dnes vzniká ve výpočtu. Google od Pixelu 2 skládá HDR+ z několika expozic najednou, Apple nasazuje Deep Fusion a Photonic Engine, Samsung Scene Optimizer. Noční režim u Pixelu sbírá světlo v expozici dlouhé až šest sekund, v astrofotografickém režimu na stativu i několik minut. AI dobře řeší dynamický rozsah a noční scénu, umí ale i uškodit: agresivní doostřování vytváří kolem hran světlé halo, vyhlazování pleti maže texturu a HDR zvedá stíny tak, že snímek ztratí plasticitu.
Rozdíly mezi výrobci jsou v míře úprav velké. Pixel má tendenci k přirozenějším, mírně měkčím snímkům s dobrým dynamickým rozsahem, Samsung k ostřejším a barevně nasycenějším fotkám, iPhone drží střed s důrazem na věrnost barev. Je to věc vkusu — a právě proto má smysl zkoumat vzorky, ne tabulky.
Řešení je ukládat do RAW. iPhone nabízí ProRAW, telefony s Androidem mají RAW v Pro režimu nebo přes aplikaci Adobe Lightroom mobile. RAW obsahuje data před výpočetními úpravami a nechává rozhodnutí na vás — za cenu ručního zpracování v editoru.
Video: rozhoduje stabilizace a kodek
U videa platí stejná logika jako u fotek, jen výrazněji. OIS kompenzuje jemné chvění, EIS pak dorovnává zbytek a ořezává obraz — proto má stabilizované video menší zorné pole. Modely, které zvládají 4K při 60 fps s OIS a desetibitovým záznamem (iPhone 15 Pro, Pixel 8 Pro, Galaxy S24 Ultra), dávají při střihu větší prostor pro korekce barev. Samsung navíc umí 8K při 30 fps, to je ale kompromis v ostrosti i v nárocích na úložiště.
Jak postupovat při výběru
Najděte si u konkrétního modelu přesný typ a velikost snímače (GSMArena je u většiny telefonů uvádí), ověřte OIS u hlavního snímače i teleobjektivu a prohlédněte si vzorky z nočního focení, ne z poledního světla. Známky typu DxOMark berte jako doplňkový signál, ne jako rozsudek.
Pro běžné použití dnes stačí hlavní snímač kolem 1/1,3" s 50 MP, clonou f/1,7, OIS a schopností RAW výstupu. Větší 1" snímač přinese znatelný rozdíl hlavně v noci a při zpracování do RAW, ale zaplatíte za něj vyšší hmotností a cenou — v automatickém režimu nemusí zvítězit nad menším snímačem s lepším zpracováním.
Foto: Nacevski Nikola / Pexels
