Výkon po roce nebere stárnoucí procesor, ale nakupené položky ve spouštění, služby na pozadí, filtry souborového systému a plný systémový disk. Tady je sedm míst ve Windows, kde se výkon ztrácí, včetně příkazů, kterými to změříte.
Než začnete cokoli vypínat, změřte si výchozí stav. Windows zapisuje dobu startu do Prohlížeče událostí: Applications and Services Logs → Microsoft → Windows → Diagnostics-Performance → Operational. Událost 100 obsahuje Boot Duration v milisekundách, události 101 až 103 měří zpomalené vypnutí, přechod do spánku a probuzení a událost 109 ukazuje jmenovitě aplikaci nebo službu, která start zdržela. Stejná čísla po každé úpravě jsou jediný způsob, jak odlišit skutečné zlepšení od dojmu.
Druhé měřicí místo je Resource Monitor (resmon) a Performance Monitor (perfmon). Sledujte Current Disk Queue Length a % Processor Time při nečinnosti – pokud je pět minut po přihlášení fronta na disku trvale nad hodnotou 2, něco na pozadí intenzivně čte. Pro blokace na úrovni ovladačů slouží LatencyMon, který měří DPC/ISR latenci v mikrosekundách.
Správce úloh → Startup apps (v Windows 11) nebo Settings → Apps → Startup ukazuje sloupec Startup impact s hodnocením Low/Medium/High. To je ale jen část. Stáhněte Autoruns ze Sysinternals, v Options zapněte „Hide signed Microsoft entries“ a projděte karty Logon i Scheduled Tasks. Právě tam sedí updatery, které se po každé aktualizaci samy vrátí. Typický případ je Microsoft Edge: startup boost a běh rozšíření na pozadí se vypíná přímo v prohlížeči na edge://settings/system, ne ve Windows. Vypnutí položky ji neodinstaluje, jen nezaregistruje při přihlášení.
V services.msc seřaďte tabulku podle Startup Type a projděte všechny položky Automatic, které nemají v názvu Microsoft nebo Windows. Často tam jsou Adobe Genuine Monitor Service, Bonjour Service od Applu, iTunes Helper nebo služby Google Update (gupdate a gupdatem). Místo Disabled volte Manual – aplikace si službu spustí, když ji skutečně potřebuje, a vy neztratíte funkčnost. Rychlý přehled dá PowerShell: Get-Service | Where-Object {$_.StartType -eq 'Automatic'}.
Každý antivir a synchronizační klient se registruje jako minifiltr mezi aplikací a diskem. V příkazovém řádku spuštěném jako správce zadejte fltmc filters – uvidíte seznam včetně „altitude“ hodnot. Pokud je jich aktivních víc, než odpovídá jedné bezpečnostní sadě, pravděpodobně zůstaly filtry po odinstalovaném produktu. Windows Defender se sám vypne, jakmile se zaregistruje jiný antivir s real-time ochranou, ale rezidua po odinstalaci se neuklidí. Řešením je čistý přeinstal podle dokumentace výrobce, ne ruční mazání klíčů v registru.
Index Windows Search roste s každým dalším projektem. Otevřete Indexing Options, klikněte na Advanced a zkontrolujte velikost indexu; přes Rebuild ho lze postavit znovu. Z indexu vyřaďte složky, které nikdy neprohledáváte – adresáře typu node_modules, virtuální disky a archivy mají zásadní vliv. Služba SysMain (dříve Superfetch) plní C:\Windows\Prefetch; na NVMe discích nemá takový přínos jako na rotačních, ale její vypnutí ověřte měřením, ne pocitem.
SSD potřebuje volné místo pro přesun bloků a TRIM. Prakticky to znamená držet na systémovém svazku alespoň 15–20 % kapacity volné. Podívejte se, co zabírá: vssadmin list shadowstorage ukáže místo pro body obnovení, Storage Sense v Nastavení umí automaticky mazat dočasné soubory, hiberfil.sys zabírá zhruba 40 % velikosti RAM a složka Windows.old po upgradu několik desítek GB. Úklid komponent (DISM /Online /Cleanup-Image /StartComponentCleanup) odstraní staré verze aktualizací z WinSxS.
V taskschd.msc najdete úlohy, které se spouštějí každou hodinu bez ohledu na to, co děláte. Typickým příkladem jsou GoogleUpdateTaskMachineCore a GoogleUpdateTaskMachineUA, ale i Microsoft Compatibility Appraiser v \Microsoft\Windows\Application Experience. Služba Connected User Experiences and Telemetry (DiagTrack) sbírá data na pozadí; na firemních strojích s GPO ji vypnete centrálně, na domácím počítači stačí vědět, že existuje a kolik I/O kolem ní běží.
Vygenerujte energetickou zprávu: powercfg /energy /output %userprofile%\energy.html (spouštět jako správce, měření trvá 60 sekund) a otevřete výsledek – vypíše zařízení a ovladače, které brání přechodu do úsporného režimu. Na stolním počítači lze odemknout skrytý plán Ultimate Performance příkazem powercfg -duplicatescheme e9a42b02-d5df-448d-aa00-03f14749eb61. U notebooků bývá větší problém Modern Standby (S0ix), který při zavřeném víku nedrží aplikace spát. Efekty se vypínají v sysdm.cpl → Advanced → Performance Settings, hardwarově akcelerované plánování GPU v Settings → Display → Graphics → Change default graphics settings.
Po všech úpravách zopakujte měření: událost 100 v Diagnostics-Performance vám dá novou dobu startu v milisekundách a resmon ukáže, jestli fronta na disku při nečinnosti klesla k nule. Pokud se čísla nezměnila, byl problém jinde než v nastavení.
Foto: Yan Krukau / Pexels
O rychlosti lokálního modelu nerozhoduje jen grafická karta, ale hlavně backend, který ji umí obsloužit — CUDA, ROCm, Vulkan nebo Metal. Na stejné sestavě se tak výkon při generování textu liší podle operačního systému.
