Průměr 60 FPS znamená 16,7 ms na snímek. Když ale každý dvacátý snímek trvá 50 ms, hra škobrtá, i když benchmark na konci ukáže pěkných 60 FPS. Právě proto se u plynulosti měří frame time a 1% low, ne jen průměrný počet snímků za sekundu.
Měření dělejte na stejné pasáži hry, se stejným nastavením rozlišení, upscalingu a kvality. Pro srovnání vypněte VSync i frame cap, zavřete prohlížeč a záznam obrazu. Zaznamenejte alespoň 60–120 sekund a do logu si poznamenejte verzi ovladače. Na záznam frame time použijte CapFrameX, PresentMon, NVIDIA FrameView nebo OSD v MSI Afterburner s RivaTuner Statistics Server; senzory sbírejte v HWiNFO64 a GPU-Z.
1. Průměrné FPS a frame time: základ, ze kterého se počítá
Frame time je doba, kterou počítač potřebuje na vykreslení jednoho snímku. Přepočet je přímočarý: 1000 / FPS = milisekundy. 60 FPS odpovídá 16,7 ms, 30 FPS 33,3 ms a 20 FPS 50 ms. Zatímco FPS říká, kolik snímků za sekundu vznikne, frame time ukazuje, jak pravidelně vznikají. Průměr z celého běhu proto sám o sobě nestačí – dvě hry mohou mít shodných 60 FPS, ale jedna může mít stabilních 16,7 ms a druhá střídat 8 ms s 40 ms.
V logu sledujte průměrný frame time i jeho rozptyl. Pokud se průměr blíží 16,7 ms, ale maximum skáče přes 40 ms, máte problém s plynulostí, ne s hrubým výkonem.
2. 1% low a 0,1% low: nejhorší snímky rozhodují o plynulosti
1% low se počítá z naměřených frame time tak, že se seřadí od nejhoršího a vezme se nejhorší 1 % snímků. 0,1% low pracuje s ještě menším vzorkem a odhalí vzácné záseky, které 1% low schová. Oba údaje se často převádějí zpět na FPS, ale v grafech je užitečnější sledovat milisekundy: čím vyšší číslo, tím delší čekání.
Orientačně platí, že pokud 1% low padá hluboko pod polovinu průměru, hra není plynulá, i když je průměr vysoký. Rozdíl mezi průměrem a 1% low ukazuje, jak moc scéna trpí propady. Teprve ve spojení s vytížením GPU a CPU ale zjistíte, zda je příčinou grafika, procesor, paměť nebo chlazení.
3. Graf frame time: vzory propadů napoví příčinu
V CapFrameX nebo FrameView si zapněte graf frame time v čase. Pravidelné špičky každých několik sekund obvykle znamenají načítání dat, kompilaci shaderů, streamování textur nebo jinou činnost na pozadí. Nepravidelné jednorázové skoky bývají způsobené jiným procesem, přepnutím okna nebo dočasným nedostatkem VRAM.
Dlouhý první průchod levelu s častými záseky a plynulý druhý průchod často ukazují na shader cache. Pokud se propady objevují přesně ve chvílích, kdy GPU vytížení spadne a CPU zůstane vysoké, hra čeká na procesor nebo data. Když se naopak GPU drží na maximu a frame time roste, grafika nestíhá.
4. Vytížení GPU, VRAM a clocky: kdy je limitem grafika
V HWiNFO64 sledujte GPU Utilization, GPU Memory Usage, GPU Core Clock, GPU Power a GPU Perf Cap Reason. Pokud se vytížení GPU při odemčeném framerate drží kolem 95–100 %, je scéna limitovaná grafikou. Nízké 1% low při vysokém vytížení GPU pak často souvisí s teplotou, napájecím limitem nebo nedostatkem VRAM.
Když je GPU vytížená jen z 60–80 %, procesor nebo hra brzdí grafiku. Pozor na frame cap a VSync – ty vytížení GPU úmyslně snižují. Sledujte také obsazenou VRAM: pokud je trvale u stropu a frame time začne skákat, snižte rozlišení textur, kvalitu stínů nebo ray tracing. Pokles GPU clocku o stovky MHz během zátěže znamená, že karta narazila na teplotní či napájecí limit.
5. Vytížení CPU po vláknech: celkových 30 % nic neznamená
Celkové vytížení procesoru je zavádějící. Hra může zatížit jedno nebo dvě vlákna na 100 %, zatímco celkový údaj v Task Manageru ukazuje 25 %. V HWiNFO64 proto zapněte CPU Core Max, CPU Core Effective Clocks a jednotlivá vlákna. Pokud je jedno vlákno trvale na maximu a GPU se pohybuje pod 90 %, narazili jste na limit jednovláknového výkonu procesoru.
Sledujte i CPU Package Power a plnění limitů PL1/PL2. Procesor, který po startu drží vysoké clocky a po minutě je srazí, může být limitovaný napájením nebo chlazením. V takovém případě nepomůže jen vyšší grafika – frame time se bude zhoršovat dál.
6. Teploty a throttling: nejčastější důvod zhoršení po čase
Do logu přidejte CPU Package Temperature, GPU Temperature, GPU Hot Spot, GPU Memory Junction, CPU Package Power a flagy Thermal Throttling. U grafických karet sledujte v GPU-Z položku Perf Cap Reason: hodnoty Thermal nebo Power znamenají, že karta snižuje clock kvůli teplotě nebo napájení. U procesoru se zaměřte na teplotu jednotlivých jader a na to, zda clocky padají při dlouhé zátěži.
Test opakujte alespoň 15–20 minut. Pokud se první minuta chová plynule a pak se 1% low zhorší současně s poklesem clocků, je na místě vyčistit chladič, zlepšit airflow, vyměnit teplovodivou pastu nebo snížit napětí. Teprve když teploty drží a clocky neklesají, má smysl uvažovat o novém chlazení jako o nedostatečném řešení.
Jak z šesti měření udělat rozhodnutí
Jestliže GPU běží na 97–100 %, teploty jsou v limitu a 1% low je nízké, je limitem grafika – pomůže nižší nastavení náročných efektů, nebo upgrade GPU. Když GPU zůstává pod 90 %, jedno CPU vlákno je na 100 % a frame time skáče, je limitem procesor – zde pomůže upgrade CPU nebo snížení počtu objektů a simulací. Pokud se výkon po zahřátí propadá a clocky klesají, řešte chlazení, prach a napájecí limity dřív, než koupíte nový hardware. A když je VRAM trvale plná, snižte textury a rozlišení; nová grafika s větší pamětí pomůže, ale často stačí změnit nastavení.
Bez logu se rozhodujete podle dojmu. S šesti uvedenými měřeními máte v ruce důkaz, které komponentě dochází výkon, a můžete koupit jen to, co skutečně brzdí plynulost.
Foto: Matheus Bertelli / Pexels